Zpravokořenění stromů

30.03.2020

Vzhledem k tomu, že bych byl rád, aby mi na zahradě rostly zdravé a silné stromy a aby dlouho žily, rozhodl jsem se vyzkoušet zpravokořeňování stromů na vlastní kůži.

Zpravokoření znamená osvobození stromku od jeho podnože na kterou je daná odrůda stromku naroubována. Postupoval jsem dle návodu ve skvěle napsané knize "Kompletní návod k vytvoření EKOZAHRADY a rodového statku" od Jaroslava Svobody. Více jsem poopsal v mém minulém článku zde.

Nejdříve jsem si oplotil menší plácek pozemku, jelikož celý můj pozemek zatím nebyl oplocen a nemohl jsem riskovat, že mé snahy zničí srnky a zajíci.

Zde je fotopostup zakopání stromků do země, tak aby mohly zpravokořenit. Zahrabávání jsem prováděl na jaro.

Po narašení koncových větviček jsem nad některými pupeny udělal lehce zářezy do kůry ve tvaru půlměsíce, abych podpořil rašení. Ale u všech stromků jsem to nedělal. Jen u těch, které méně pučely. Pak jsem zahrnul i koncové větvičky hlínou. Musím přiznat, že jsem na starání se o stromky neměl moc času, jelikož bydlím zatím cca 25 km od pozemku a na dojíždění nebylo často kdy. takže stromky trpěli často suchem a zarůstáním travou. Ale i přesto se něco povedlo.

Z jabloní jsem nasadil odrůdu Panenské, Gala, Piros, Malinové holovouské, Malinové hornokrajské. Z trnek jsem sadil Durancii a Hagantu. Z hrušní jsem sadil Nojbraskaja-Xenia a Konference.

Zde už stroměčky povyrostly.

Pak jsem kontroloval jednotlivé stromečky, jestli dobře samostatně zakořeňují a když měly dostatek kořínků odstřihl jsem je od matečnice a zasadil do samostatného květináče,  aby zesíleli. Bohužel některé mi v této fázi uschly. Některé matečnice mou vinou uschly také a stroměčky umřely ještě na matečnici v hlíně. Chtělo to častější zalévání, mulčování a osékání trávy kolem.

Každopádně něco se povedlo. Nejlépe se dařilo trnkám, to je skoro plevel :-). Dále z jabloní se nejvíce dařilo Gale a pak Panenskému. Bohužel hrušně se snažili, ale mou vinou se jim moc nedařilo a mám jen jednu.