Stěny ze slámy

Konečně jsem se dostal ke tzv. slámování stěn, jež spočívá v mém případě z vtláčení balíků mezi dřevěné svislé fošny. Musím však podotknout, pro ty, kteří mají romantické představy o práci se slaměnými balíky, že je to opravdu velká fuška. Balíky se musí dosti značnou silou vtláčet mezi dřevěné prvky, tak, aby dostatečně ve stěně držely. Celý fór je v tom, že slaměný balík musí být cca o 5cm delší než je rozteč svislých fošen. K vtláčení slaměnných balíků dobře poslouží kovové silnostěné plechy, které usnadní vsunutí balíku do patřičné polohy. Ovšem nejlépe se tento způsob provádí min. ve dvou lidech.

Já jsem si byl nucen ještě vymyslet jiný způsob, jelikož jsem na to byl často sám. Jednoduše jsem dal balík našikmo mezi fošny a pak jsem se jej snažil vší silou narovnat do vodorovné polohy. Způsob je to dosti fyzicky náročný, ale jinak mě to samotnému nešlo.

První vrstvu balíků jsem ještě uložil do hliněného lože, které jsem použil ze dvou důvodů. První je ten, aby stěna byla celá po provedení omítek obalena hlínou kvůli případnému požáru. A druhý důvod, je ten, že případná vlhkost, která by mohla ulpět na základovém trámu nebude přímo působit na slámu a hlína bude tuto základovou spáru vysušovat.

Nejl=épe každá vrstva balíku se přikotví dvěma latěmi, které se přišroubují ke svislím fošnám. Tím se balík plně stabilizuje ve stěně a celá stěna se současně ztuží.

Na obrázku níže je vidět, že jsem zvolil polohu balíků, aby svislé fošny byly ve středu stěny. Po přeřezání provázků balíků, balík obejme fošny a vzniknou tak oba dva líce stěn celistvě slámové a zamezíme tak vzniku tepelných mostů. Velké široké dřevěné sloupy a profily jsem při návrhu dřevěné konstrukce umístil až dovnitř za stěnu. Takě z důvopdu eliminace tepelných mostů

Když bylo třeba balíky rozdělit, aby byly třeba poloviční nebo i menši, použil jsem mnou vyrobenou slamařskou jehlu (ohlá kulatina s navařenou matkou) k prostrčení provázků.

Podélně jsem balíky zkracoval obyčejnou elektrickou řetězovou pilou, ale vůbec to nedoporučuju, jelikož se pila neustále ucpává. Na tyto práce jsou ideální pily s protiběžnými pilovými listy. Bohužel jsou dosti drahé na pořízení.

K docpávání mezer jsem použil speciální dřevěnné docpávadlo. Původně jsem docpával jen prsty, ale za chvíli mé prsty a nehty měly dost.

Zde ještě podélně zkrácený balík, který byl umístěn pod pozednici, pak ještě jednou docpávadlo a nezbytný další pomocník - dřevěné velké kladivo na dobouchávání slaměných balíků do stěny. Já mu pracovně říkám kladivo na čarodejnice :-)

A zde je celé dílo slaměné dílny.