Zelené střechy

06.05.2018

Střecha nad hlavou nám přináší pocit bezpečí a chrání nás před živly přírody. Přináší nám pocit domova, kde se můžeme cítit příjemně za každého počasí. Zároveň chrání celý dům před účinky deště, sněhu, ledu, tedy vody. Ano, hlavně kvůli vodě padající z nebe si přejeme střechu nad naším domovem. S vodou umí nejlépe pracovat rostliny, které jsou z vody živy.a voda je živa díky rostlinám, jež ji, díky vypařování, předávají zpět do ovzduší a koloběh může pokračovat. My to děláme jinak. Voda padá na hladké a nepropustné povrchy a je drahými potrubími dopravována někdy i do přeplněných čističek odpadních vod a dále vypouštěna do řek. Vše stojí zbytečnou energii a také peníze. Vylitá koryta řek a na druhé straně suchá období, to je důsledek našeho hospodaření s vodou a rostlinami. Čím více vyytvoříme přirozených zelených ploch, tím lépe se nám bude žít. Vždyť zeleň přináší estetickou krásu, která lahodí oku a duši, v jejím okolí dochází k ochlazení prostoru, díky posílení vzdušné vlhkosti, a také vytváří úkryty pro živočichy, kteří jsou našimi pomocníky a přínáší nám život hned před naše dveře.

Druhy zelených střech

Zelená střecha je jednoduše řešeno konstrukce nad našimi hlavami pokrytá roistlinami. Dle našeho rozhodnutí, jaké rostliny budeme na střeše chtít se dělí na zelenou střechu extenzivní s použitím menších suchomilných rostlin a na střechu intenzivní, kde mouhou růst větší keře ale také stromy. Malé suchomiloné rostliny potřebují mnohem menší vrstvu půdy než keře a stromy. Od toho se pak odvíjí typ a únosnost střechy a také celého domu. Kdybychom chtěli aby nám na střeše rostl například dub, musel by být celý dům opravdu hodně pevný a únosný. Z ekonomických důvodů je proto ideální pro pokrytí střešního pláště vrstva nižší extenzivní zeleně. A právě proto se budu dále zavbývat jen tímto druhem.

Sklon střechy

Zelená vegetace může růst na plochých střechách, ale také na střechách hodně skloněných, u kterých však již potřebujeme řešit zádržný systém, tak aby nám vrstva humusu a další vrstvy nesjely ze střechy dolů.Plochá střecha by měla mít spád minimálně 2%, tak aby srážková voda mohla volně odtékat a nevznikl nám nad hlavou bazén. Ovšem, abychom si zbytečně finančně nepustili žilou je vhodné volit střechu minimálního sklonu 5°, kdy už nejsou nutné speciální drenážní vrstvy. Od tohoto nejmenšího sklonu 5° po sklon 22° je možno provést zelenou střechu nejlevněji. U větších sklonů je pak nutno řešit zádržný systém, který udrží humus a porost na střeše.

Vrstvy střechy

Následující vrstvy popíši, tak jak jsou uloženy směrem od interiéru domu po venkovní prostředí. U některých konstrukcí střech je možno jednotlivé vrstvy přehodit například tzv. obrácená střecha, kdy je tepelná iuzolace nad hydroizolací, nebo lze některé vrstvy sloučit do jedné například drenážní vrstvu a substrát, kdy se jednoduše vrstva substrátu "vylehčí" nejakým drenážním materiálem.

TEPELNÁ IZOLACE - tato je již podrobněji rozepsána v sekci Přírodní izolace. Pro střechu bych doporučil ovčí vlnu. Případně, pokud byste plánovali pokrýt střechu větší vrstvou substrátu, je možno jako tepelnou izolaci využít samotnou tuto vrstvcu s vegetací, ale nedosáhnete tak dobrých tepelných výsledků jako třeba u ovčí vlny či slámy. Abychom ochránili tepelnou izolaci od vlhkosti, která se nám bude tlačit z domu ven, máme dvě možnosti. Buď nad izolací provedeme větranou mezeru, kde se vlhkost vypaří nebo pod tepelnou izolací provedeme parozábranu, která nepustí vlhkost vůbec do izolace. Obě dvě možnosti mají své výhody a nevýhody. Větraná mezera spolehlivě odvede vlhkost, ale sníží se využití vrstva zeminy nad ní, jako tepelné izolace. Naopak, pokud je provedena střechaa bez odvětrání, nad tepelnou izolací vrstva zeminy dopomáhá k udržení teplotního komfortu v domě avšak parozábranu je často obtížné provést, tak, aby byla dokonale fukční.

IZOLACE PROTI VODĚ (HYDROIZOLACE) - zde se bohužel nevyhneme nepřírodním materiálům a pokud chceme opravdu moderní přírodní bydlení, kam nezateče, je nutno sáhnout po hydroizolačních fóliích dnešní doby. Bohužel ani tlustá vrstva drnů, ani březové kúra, ani dřvěné došky by nám na 100% nezaručili, že nám někdy nekápne na hlavu nebo nezateče do slaměnné stěny. Samozřejmě 100% jistotu nemáme nikdy ani u fólie, ale nejistota se dá eliminovat pečlivou montáží odbornou firmou. Fólie je vhodné chránit z obou stran, jak od podkladu tak z horní strany kde budou ukládány vrstvy drenážní a substrát, vhodnou separační a ochranou vrstvou a to nejlépe silnější geotextýlii. Když už volíme nepřírodní materiál, můžu doporučit fólie na bázi EPDM nebo TPO, které neobshují PVC a jsou proto šetrné k životnímu prostředí a hlavně k vodě. Jestli je to reklamní trik či ne, nechám na Vašem úsudku. Zároveň EPDM a TPO fólie, dle mých informací, propouští do domu kosmické záření, které je přirozenou součástí přírody, kdežto PVC fólie toto záření zastavují. Samozřejmě existují ještě jiné druhy fólií. Další hledání je již na Vás

DRENÁŽNÍ VRSTVA - Ta je nutná proto, aby ve vrstvě substrátu nezůstávala přebytečná voda a zároveň slouží také jako částečná akumulace vody. Pokud by dloho na střeše stálo moc vody, kořínky rostlin by mohli začít hnít a rostlinky odumírat. Na tuto vrstvu se většinou používá keramzit, expandovaná břidlice, či láva, cihlové úlomky, atd. Můžeme provést samostatnou vrstvu z těchto materiálů, kterou oddělíme od substrátu zase geotextýlií, nebo lze substrát a drenážní materiály navzájem smíchat do jedné vrstvy.

SUBSTRÁT - v této vrstvě nám hezky zakořeňují rostlinky, které ze substrátu zároveň získávají živiny. Substrát pro extenzivní ozelenění by neměl obsahovat příliš mnioho humusu, aby nedocházelo k přerůstání rostlin do velké výše, které by pak větrem polehly a mohli začít hnít. Do humusu je nutno přimíchat písek a také již zmíněné drenážní materiály. Tím se tato vrstva vylehčí a provzdušní a bude se vegetaci dobře dařit

VEGETACE - pro zelenou střechu lze zvolit z několika druhů rostlin. Nevětší plochu listoví a tím také nejlepší čističky vzduchu jsou divoké trávy, které zároveň napomáhají održet teplotu v nižších vrstvách střechy a tím pádem i v domě. Divoké trávy lze různě kombinovat s lučními bylinami. Lze taktéž vysít či vysadit rozchodníky, netřesky či mechy. U techto rostlinek však postupně výrazně klesá plocha listoví a tím pádem i možnost dodávat do ovzduší čerstvý kyslík a pomáhat s očistou vzduchu od prachu. Mimochodem, víte že do střechy pokryté netřeskem nikdy netřískne blesk? Pověra? Proč se tato rostlinka tedy tak jmenuje?

Detaily střechy

Důležitým kritériem pro dlouhou životnost zelené střechy je odborné a pečlivé provedení střešního pláště u prostupů střechou, jako jsou komíny, odvětrávací roury, výlezy či střešní okna. Většinou se kolem těchto konstrukcí provede obsyp štěrkem, tak aby vegetace nemohla narušovat složitá izolační zákoutí. Obdobně to platí o okapů, kde se taktéž většinou provede štěrkový pás. Okap může byt proveden různě s nástřešní drenážní rourou, která je svedena do jednoho místa (do svodů střechy) nebo můžeme nechat vodu stékat přes okap s provedením klasického okapového žlabu či bez něj. Variant je více.

OZELEŇUJME STŘECHY A NEJEN TY

Taktéž od provedení zelené střechy jsem byl odrazován. Větší zatížení sebou nese o něco silnější dřevěnou konstrukci celého domu. Takže i malinko dražší. Nedal jsem se a nedbal na argumenty statiků. Vše se mnohonásobně vrátí lepším klimatem v okolí domu, tepelnými vlastnostmi střechy, ochranou střechy před UV zářením, ochranou celého domu před elektromagnetickým smogem a hlavně skvělým pocitem a přijemným pohedem na stále se v průběhu ročních období měnící zastřešení našeho či Vašeho domova..